Davvisámegiella lea stuorimus giellajoavku, man hupmet birrasiid 25 000 olbmo Norggas. Lea váttis dadjat man ollu davvisápmelaččat leat geat eai huma sámegiela. Davvisámegiela hupmet eanas Finnmárkku ja Romssa fylkkain, ja Dielddanuori ja Evenášši suohkaniin Nordlandas.

Sámi giellalávdegoddi ja Girko- ja oahpahusdepartemeanta dohkkehedje dálá davvisámegiela čállinvuogi 1979:s.

Davvisámegielagiid gielladilli lea arvat buoret go oarjel- ja julevsámegielaid dilli. Leat eanebut geat hupmet davvisámegiela, ja dasa lassin gullet buot sámegiela hálddašanguovllu suohkanat ja fylkkagielddat davvisámegiela guvlui. Dat mearkkaša ahte sis leat eambbo rievttit geavahit sámegiela almmolaš oktavuođain, ja maiddái oažžut oahpu sámegielas. Vaikko leat ge eanebut geat hupmet davvisámegiela, de manná aŋkke davvisámegiella maid maŋos. Sátneriggodat ja giellamáhttu unnu, erenoamážit nuorat gearddis. Guovlluin gos sámegiella lea nanus leat ollugat geat eai leat diđolaččat gielaset ektui. Sii atnet ollu dárogielsániid ja dárogiella báidná sámegiel cealkkastruktuvrra. Vaikko ollugat máhttet sámegiela dáin guovlluin, de aŋkke oidno sámegiella hui unnán. Sámedikki mielas livččii dehálaš oččodit olbmuide diđolašvuođa ja ipmárdusa ahte sin giella lea áitojuvvon ja sáhttá jávkat. Eará davvisámegielguovlluin lea sámegiella heajut dilis. Ollugat leat massán sámegiela ja danne lea olbmuin eambbo diđolašvuohta sámegiela ektui. Dain guovlluin lea ge dehálaš oažžut johtui giellarevitaliseren-, vitaliseren- ja seailluhandoaimmaid. Eanet ja eanet olbmot háliidit oahppat sámegiela. Buot davvisámiguovlluin lea váttis gávdnat sámegielkurssaid álggahalliide.

Guovlluin gos sámegiella ii leat nanus ja gos unnán nuorra olbmot máhttet sámegiela, lea váttis oažžut sámegielat bargiid iešguđetlágán virggiide. Dát čuohcá eanemus mánáide ja nuoraide geat áiggošedje oahppat sámegiela ja boarrásiidda geat eai máhte dárogiela.

Mánáidgárdejagis 2003/04 leat oktiibuot 815 davvisámegielat máná mánáidgárddiin. Dát leat juohkásan 45 mánáddgárdái ja 71 ossodahkii.

Skuvlajagi 2002/03 ledje 2401 oahppi vuođđoskuvllas geat ožžo oahpu davvisámegielas. Dát lohku lea sturron jagis jahkái; gč. tabealla:

Joatkkaskuvllas ii leat ohppiidlohku davvisámegiela oahpahusas rievdan namuhan veara maŋemus logi jagis. Leat čađat leamaš birrasii 400-450 oahppi geain lea leamaš davvisámegiel oahpahus juogo vuosttašgiellan, 2. giellan, B-giellan, C-giellan dahje válljenfágan.

Allaskuvlla- ja universitehtadásis sáhttá davvisámegiela lohkat Sámi allaskuvllas ja Romssa universitehtas. Eanas studeanttat lohket sámegiela vuođđofága (sámegiella I ja II), muhto leat maid ollu studeanttat geat lohket dávvisámegiela lohkangelbbolašvuođa vuođđokurssa. Allaskuvla ja universitehta lágidit maid gáiddusoahpahusa.